Už třetí rok pracuje v Evropské škole bývalá okenská učitelka Bára. A nyní konečně došlo k uskutečnění plánu navštívit ji. Její bývalá třída je už v osmém ročníku a její sestra ve čtvrtém. Nabídli jsme tedy zájezd těmto třídám. Zájem byl velký, přestože nás čekala noční cesta autobusem, spaní na podlaze v Bářině bytě a společné vaření.
Do Bruselu jsme dojeli v šest hodin ráno a první den stihli prohlídku centra, ochutnávku hranolek, vaflí či pralinek. A když už jsme se zorientovali v místní dopravě, zajeli jsme i k Atomiu.
Druhý den dopoledne jsme se přesunuli do Evropské školy, kterou navštěvuje více než 3400 dětí v sedmi jazykových sekcích. Okenské děti se zapojily do aktivit s českými čtvrťáky, zatímco dospělí prozkoumali školku, jídelnu nebo zjišťovali, jak zde funguje inkluze. Na druhou hodinu jsme měli zamluvenou prohlídku přírodovědného muzea. A vydrželi jsme do zavíračky. Jedna z největších sbírek dinosaurů, perfektně didakticky zpracované geologické sbírky, expozice o biodiverzitě…
Třetí den dopoledne jsme se opět sešli s dětmi z Evropské školy a společně jsme trávili čas v budově Zastoupení České republiky při EU. Telemostem jsme se spojili s ředitelem Památníku Karla Čapka ve Strži u Staré Huti. Slovo robot, které bratři Čapkové vymysleli, je totiž symbolem předsednictví ČR. Popovídali jsme si s diplomaty a prohlédli si kancelář velvyslance. Před obědem jsme ještě obešli budovy Evropského parlamentu a zastavili se u Lavičky Václava Havla. Po pauze jsme navštívili muzeum hudebních nástrojů. Se sluchátky na uších jsme si jednotlivé nástroje mohli i poslechnout. Po belgickém hlavním městě jsme nachodili 18 km.
Čtvrtý den nám počasí moc nepřálo, přesto jsme stihli 17 km po bruselských parcích. V pauze jsme navštívili pekárnu ve čtvrti Uccle. Po obědě jsme si dvě hodiny hráli s dětmi z Evropské školy v Bois de la Sambre. Večer jsme tradičně trávili společnou večeří.
