Pouť 2023, 1. část. Na letošní výpravu se vydalo 42 odvážných. Od prahu naší školy jsme šli pod Bezděz a pak pokračovali do Skelné Huti, kde se chystáme spát v areálu Vojenských lesů a statků. Viděli jsme kudlanku, zápřednice i uloveného jelena. V nohách máme prvních 23 kilometrů.
Pouť 2023, 2. část. V nohách máme dalších 19 kilometrů a spíme v budověmimoňského gymnázia. Nejvíce času jsme trávili u rybníků v okolí Hradčan, poznávali jsme nejjedovatější pavouky i následky pobytu sovětských vojsk.
Pouť 2023, 3. část. Podél Ploučnice jsme z Mimoně takřka k pramenům v Osečné ušli 22 km. Viděli jsme Průrvu, Chrastenský vodopád, pozůstatky těžby uranu a také další zvířata a rostliny. Rovněž jsme si pochutnali na perníku od paní Olšanik či thajské polévce od pana Hanuse.
Pouť 2023, 4. část. Po ujití dalších 17 km jsme obsadili sportovní halu v Českém Dubu. Cestou jsme se zastavili v muzeu vysídlení zdejších obyvatel do Brazílie, prošli několik zaniklých vesnic, vystoupali k impozantní Čertově zdi a navštívili komendu, v níž jsme dostali krásný výklad o jejím objevení.
Pouť 2023, pátá část. Včera večer dorazili do Doks poslední poutníci a poutnice. Oficiální cíl byl v Letařovicích, kde na nás čekal nejen kostelník, ale také paní Svobodová s palačinkami a Olšanikovi s řízky a bramborovým salátem. Sedmnáct nás ještě pokračovalo na nádraží v Sychrově. Poslední občerstvovací stanici si vzali na starost Smrkovští s mrkvovým koláčem. Letošní pouť zvládlo 34 dětí, řada z nich nachodila přes sto kilometrů v pěti dnech a některé by šly i dál. Poznali jsme mnoho přírodních i kulturních památek, seznámili se s dávnou i nedávnou historií, otužovali se fyzicky i psychicky. Děkujeme ještě rodičům, kteří nám vozili obědy – paní Stehlíkové, Kapounové a Kučerové a panu Kmentovi.
