Další parta čtvrťáků vyjela s projektem Erasmus+ do zahraničí. Eliška a Tonda, Filip a Štěpán. Čeká je cesta snů – cesta na Island. Partu doplňují Veronika a Iveta, Milan a Honza, učitelé a učitelky ze školy v Oknech. Devět hodin čekání na letišti ve Vídni si děti užívaly zejména hrou na dětském hřišti a dospělí četbou knih. V noci po přistání na letišti v Keflaviku nás čekala cesta se sympatickým islandským taxikářem do hotelu v Reykjaviku. Po nedělní společné hotelové snídani jsme se vydali prozkoumat hlavní město. Pršelo a bylo mírně větrno. První cesta vedla k oceánu. Štěpán měl radost ze sezení na zatopených lavičkách, Tondu zaujaly lodě pobřežní stráže a lodní šroub, Eliška ocenila artefakty místního umělce, Filip se těšil, že zahlédne velrybu. Honza nám vyprávěl o historii a důležitosti domu Hofdi, kde se v roce 1986 setkali prezidenti velmocí a jednali o odzbrojení. Milan nám vysvětlil, co to jsou chromista, podivil se nad porosty bolševníku nebo upozornil na páry kajek. Večer už děti odjely do „svých nových rodin“, čekala je prohlídka domů, večeře, předávání dárků a vydatný spánek. V pondělí ráno jsme se ještě za tmy všichni setkali ve škole. Obdivovali jsme technickou vybavenost a odborné učebny. Po prezentacích našich kamarádů z Francie, Portugalska, Řecka a Rumunska, jsme si společně zahráli kahoot. Oběd ze školní jídelny nám moc chutnal – treska v omáčce, zelenina, malé brambory ve slupce a jablko. Odpoledne jsme se vydali za mírného sněžení do terénu. Naše kroky vedly k řece, kde se vyskytují lososi, a k vodopádům. Zahlédli jsme jesetera a chtěli si ochočit husy.
V úterý dopoledne jsme navštívili muzeum Perlan v Reykjaviku. Dozvěděli jsme se nové informace o Islandu – o sopkách, magmatu, rostlinách a živočiších. Vyzkoušeli jsme si pobyt v ledovci. Z vyhlídky kupole muzea jsme se kochali úžasným pohledem na město a hory, i když bylo velmi větrno. Zde jsme také obědvali. Milan sice tvrdil, že v islandské polévce je maso z papuchalka, ale my jsme věděli, že je to maso skopové. Odpoledne jsme pěšky vyrazili k termálním venkovním bazénům. Velkým dobrodružstvím pro nás bylo, že z bazénu se běhalo pískem i sněhem několik desítek metrů do moře. Štěpán, Tonda a Filip se do této akce vrhali okamžitě. Přidala se i Eliška, Veronika, Iveta a Milan. To byl zážitek! Navečer děti odjely odpočívat do „svých“ rodin a dospělé čekalo pozvání domů k islandské učitelce Marii. Připravila pro všechny učitele a učitelky z partnerských zemí ochutnávku islandských specialit. Sušená treska, velrybí tuk, žraločí maso máselně kvašené, beraní žlázy, nakládaný sleď, uzené jehněčí…
Ve středu jsme vyrazili autobusem do terénu. „Zlatý okruh“ jsme zvládli objet a obejít i v mrazivém sněhovém počasí. Fascinoval nás nejmohutnější vodopád Evropy Gullfoss, gejzír a národní park Pingvellir, ve kterém se rozestupují Severoamerická a Euroasijská litosférická deska. Mohli jsme tak na několika místech stát každou nohou na jiném světadíle nebo se procházet mezi Evropou a Amerikou. Kromě toho jsme se koulovali, dělali andělíčky, kamarádili se s kluky z Francie a Islandu. Dost unavené se děti těšily do zázemí rodin. Dospěláky čekalo ještě koupání v termálních pramenech pod širou oblohou.
Čtvrtek byl věnován prohlídce Reykjaviku. Navštívili jsme kostel Hallgrímskirkja, do jehož věže jsme vyjeli výtahem. Pauzu jsme si dali u stánku z roku 1937, kde se prodávají vyhlášené párky v rohlíku. Honza zjistil, že z Ameriky je sem přiletěla ochutnat i Kim Kardashian. Do muzea velryb jsme šli kolem starého přístavu. Největším zážitkem dne podle dětí byl Fly over Island – virtuální realita, kdy jsme se vznášeli na pohyblivých sedačkách nad horami, ledovci a mořem. Milana a Honzu zaujalo Námořní muzeum, v němž si Eliška s Filipem vyzkoušeli řízení vysokozdvihu. Děti se po náročném dni těšily do „svých rodin“, dospělé čekalo ochutnávkové menu složené ze soba, kachny, lososa, sivena a hovězího masa. V pátek se Eliška s Toníkem účastnili vyučování matematiky, Štěpán a Filip si užili hodinu tělocviku. Poté jsme měli možnost nahlédnout do výuky ve třídách, seznámit se s dětmi a učiteli. Děti s Milanem a Honzou předváděly ostatním pokusy s oxidem uhličitým a měřili jeho množství ve třídách. Po vycházce a pizze bylo odpoledne věnováno bruslení na zimním stadionu. Odvahu jsme sebrali všichni a náramně si to užili!
Posledním příspěvkem z naší cesty na sever chceme především poděkovat islandským rodinám, které si nechaly naše děti až do nedělního rána. Pobyt jsme si museli neplánovaně prodloužit. Nejprve ranní zemětřesení a zejména celodenní silný vítr způsobily odložení všech sobotních letů. Okenské děti tak stihly oslavu narozenin, jump arénu, hernu či oběd v restauraci. Veronika, Iveta, Milan a Honza zapasili o poslední místa v hostelech, aby se pak se všemi zavazadly vydali vánicí do okrajové čtvrti Reykjaviku, kde na ně čekaly tři postele… Před tím si ještě dopřáli procházku kolem zálivu, kde Milan všechny nutil k pozorování kytovců a kajek. Honza stihl i návštěvu historických sbírek Národního muzea. Prozatím zdravíme z Vídně.
