Čtenářské dílny

Současná generace školáků je válcována mnohými lákadly – počítačovými hrami,  chytrými telefony, tablety, akčními animáky… Přednost je jednoznačně dávána obrazovému vnímání světa. Málokterý žáček sáhne ve volném čase po knize, aby se ponořil do světa fantazie nebo zajímavých poznatků a objevů. Výsledky se již dostavují. Děti nejsou schopné pochopit smysl psaného textu, i když čtenářská gramotnost patří k nejdůležitějším dovednostem naší doby.

Dílna čtení na naší škole vychází z programu občanského sdružení „Čtením a psaním ke kritickému myšlení“ (kritickemysleni.cz). Hlavním cílem je dovést dnešní školáky ke smysluplnému čtení a naučit je přemýšlet i diskutovat o přečteném textu s ostatními.

Metody dílny čtení:

  1. Vlastní výběr knihy, kterou si dítě nosí na dílnu čtení
  2. Samostatné čtení
  3. Přemýšlení o přečteném textu různými formami – dopisy, referáty, s pomocí pracovních listů zaměřených na postavu, prostředí, děj aj.
  4. Sdílení přečteného textu se spolužáky

Základní organizace dílny čtení:

  • Minilekce  – úvodní část hodiny, v níž učitel navodí atmosféru ve třídě, předá důležité infomace nebo zkráceně pojedná o některém literárním pojmu; minilekce úzce souvisí s úkolem, který bude žák plnit na základě vlastního čtení (asi 10 minut).
  • Vlastní čtení – žáci si sami potichu čtou knihu dle vlastního výběru. Mohou si vybrat pohodlné místo v určeném prostoru, zachovávají klid a ticho po celou dobu čtení (asi 15 – 20 minut).
  • Zpracování úkolu (pracovní list, dopis, ilustrace apod.) a sdílení textu ve dvojici se spolužákem nebo v kroužku s celou třídou.

 

Některé dílny čtení si učitel může připravit na určité téma (např. velikonoční svátky), zvolí vhodné texty a vytvoří tzv. modelovou lekci, v níž používá různé metody, které vedou žáky k zájmu o dané téma.

Pokud se dílnám čtení věnuje ve škole alespoň jedna hodina týdně, výsledky se začnou dostavovat. Největší motivací ovšem pro děti zůstávají rodiče, kteří často tráví svůj čas s knihou a svým potomkům již od útlého dětství nahlas předčítají. Vytvářejí si tak mimo jiné archiv vzpomínek na společné zážitky s knihou, které přetrvávají dlouhá léta.